Pokud bychom se nyní přenesli od dvě století zpět, mohli bychom na tomto místě vidět docela jiný výjev než dnes. Cestu od Hublesky do Bílova by totiž lemovaly hned čtyři větrné mlýny. Na jejich existenci již dne upomíná pouze název 380 metrů vysokého vršku tyčícího se mezi Bílovem a hlavní cestou. Jmenuje se příznačně U větřáku.

Mnoho informací o mlýnech nemáme. Navíc se často pro jednotlivé mlýny zaměňují. Všechny mlýny byly tzv. německého typu, tedy celodřevěné s čtvercovou základnou. První dva mlýny stály v polích nedaleko hlavní cesty. Oba vystavěl Josef Patera nedaleko od sebe roku 1867. Na svém místě stály až do roku 1950. Další dva mlýny se nacházely za hlavní cestou téměř v zástavbě obce Bílov. První z nich stál nedaleko božích muk při hlavní cestě. Mnoho o něm nevíme, byl na svém místě asi již před rokem 1800 a známe jedno jméno jeho vlastníka, jmenoval se Klepich. Druhý mlýn se nacházel asi 600 metrů severozápadně od kostela. Roku 1929 patřil tento mlýn panu A. Linnerovi.

Bílovské větrné mlýny byly součástí rozsáhlého celku větrných mlýnů, které se v celém Kravařsku nacházely. Kvůli jejich četnosti bylo Kravařsko někdy nazýváno české Holandsko. I když známe i několik vodních mlýnů, které se nacházely v Bílovci na říčce Bílovce, nebo i na jiných menších vodních otcích v okolí města, bílovecké větrné mlýny jsou pojmem.

Jejich historie sahá k josefínským reformám. Císař Josef II. nařídil jedním ze svých patentů obcím, aby zřídily na svých pozemcích mlýn. Mělo se tak předejít hladomorům, které nastaly, když nebylo možné semlít mouku na chleba. Většina obcí měla záhy vodní, nebo větrný mlýn, nebo aspoň obecní mlecí zařízení, ale některé se uchýlily ke koupi pozemku s mlýnem ve svém okolí.

Jelikož Bílovecko disponuje vhodnými povětrnostními podmínkami, uchytily se zde mlýny větrné. Ty jsou dvojího typu. Beraní, nebo také německé, jsou celodřevěné, mají čtvercový půdorys, dají se zcela rozložit a přenést na jiné stanoviště. Je možné je celé natáčet podle směru, odkud fouká vítr. Druhý typ jsou mlýny holandského typu. Mají kruhový půdorys, jsou většinou zděné a po větru natáčejí pouze střechu s perutěmi. Oba typy větrných mlýnů byly na Kravařsku dříve běžné. Bohužel drtivá většina větrných mlýnů se do dnešních dnů nedochovala. Jediný poslední pamětník zašlé slávy větrných mlýnů na Bílovecku se nachází na Nových Dvorech nedaleko Bílovce a je možné jej navštívit. Komentovanou prohlídku si můžete zajistit v bíloveckém informačním centru. Zděných mlýnů se do dnešních dnů zachovalo pouze několik přestavěných na rekreační chaty. Jediný zachovaný mlýn holandského typu na Kravařsku můžete navštívit v nedalekém Spálově. Je zároveň také nejmenším svého druhu u nás.

Zdroj: http://www.povetrnik.cz. 14. 3. 2022.