Kde se nacházíme
To jste jistě poznali. Stojíme před jedním ze vstupů do obce Bílov, která je součástí turistického Regionu Poodří. Tento region byl založen v roce 1999 a je dobrovolným svazkem 21 obcí okresu Nový Jičín. Jejich cílem je realizace aktivit ve venkovském prostoru a podpora udržitelnosti života na venkově. Krajina Poodří se nachází v severní části Moravské brány.
Přirozenou osou celého území je údolní niva řeky Odry. Významným prvkem Poodří jsou rybníky, o nichž jsou zmínky již z 15. století. Stávající počet 57 rybníků se nachází na ploše o rozloze 694 ha. Rozmanitost nivní krajiny dotváří rozlehlé louky lemované košatými vrbami, starými duby a slepými rameny řeky Odry.
Větrné mlýny u Bílova
Pokud bychom se nyní přenesli od dvě století zpět, mohli bychom na tomto místě vidět docela jiný výjev než dnes. Cestu od Hublesky do Bílova by totiž lemovaly hned čtyři větrné mlýny. Na jejich existenci již dne upomíná pouze název 380 metrů vysokého vršku tyčícího se mezi Bílovem a hlavní cestou. Jmenuje se příznačně U větřáku.
Mnoho informací o mlýnech nemáme. Navíc se často pro jednotlivé mlýny zaměňují. Všechny mlýny byly tzv. německého typu, tedy celodřevěné s čtvercovou základnou. První dva mlýny stály v polích nedaleko hlavní cesty. Oba vystavěl Josef Patera nedaleko od sebe roku 1867. Na svém místě stály až do roku 1950. Další dva mlýny se nacházely za hlavní cestou téměř v zástavbě obce Bílov. První z nich stál nedaleko božích muk při hlavní cestě. Mnoho o něm nevíme, byl na svém místě asi již před rokem 1800 a známe jedno jméno jeho vlastníka, jmenoval se Klepich. Druhý mlýn se nacházel asi 600 metrů severozápadně od kostela. Roku 1929 patřil tento mlýn panu A. Linnerovi.
Bílovské větrné mlýny byly součástí rozsáhlého celku větrných mlýnů, které se v celém Kravařsku nacházely. Kvůli jejich četnosti bylo Kravařsko někdy nazýváno české Holandsko. I když známe i několik vodních mlýnů, které se nacházely v Bílovci na říčce Bílovce, nebo i na jiných menších vodních otcích v okolí města, bílovecké větrné mlýny jsou pojmem.
Jejich historie sahá k josefínským reformám. Císař Josef II. nařídil jedním ze svých patentů obcím, aby zřídily na svých pozemcích mlýn. Mělo se tak předejít hladomorům, které nastaly, když nebylo možné semlít mouku na chleba. Většina obcí měla záhy vodní, nebo větrný mlýn, nebo aspoň obecní mlecí zařízení, ale některé se uchýlily ke koupi pozemku s mlýnem ve svém okolí.
Jelikož Bílovecko disponuje vhodnými povětrnostními podmínkami, uchytily se zde mlýny větrné. Ty jsou dvojího typu. Beraní, nebo také německé, jsou celodřevěné, mají čtvercový půdorys, dají se zcela rozložit a přenést na jiné stanoviště. Je možné je celé natáčet podle směru, odkud fouká vítr. Druhý typ jsou mlýny holandského typu. Mají kruhový půdorys, jsou většinou zděné a po větru natáčejí pouze střechu s perutěmi. Oba typy větrných mlýnů byly na Kravařsku dříve běžné. Bohužel drtivá většina větrných mlýnů se do dnešních dnů nedochovala. Jediný poslední pamětník zašlé slávy větrných mlýnů na Bílovecku se nachází na Nových Dvorech nedaleko Bílovce a je možné jej navštívit. Komentovanou prohlídku si můžete zajistit v bíloveckém informačním centru. Zděných mlýnů se do dnešních dnů zachovalo pouze několik přestavěných na rekreační chaty. Jediný zachovaný mlýn holandského typu na Kravařsku můžete navštívit v nedalekém Spálově. Je zároveň také nejmenším svého druhu u nás.
Zdroj: http://www.povetrnik.cz. 14. 3. 2022.
Historie obce Bílov
Obec Bílov je v historických listinách psána jako Bělov či Below. Situována je na kopci, který je osídlen převážně na jižních svazích. Podle vykopávek z různých částí obce lze usoudit, že místo bylo osídleno lidmi, kteří žili na nedalekém území Štramberka. Historie obce je písemně doložena z roku 1329. Stejný letopočet má ve štítě dům č. p. 1, což je budova fojtství. Od r. 1517 se již uvádí název Bílov. Podle nejstarší doložené písemné zprávy byli vlastníky obce páni z Kravař. V roce 1391 daroval Lacek z Kravař obec Bílov klášteru augustiniánů ve Fulneku. Od roku 1784 byl součástí Pustějovského panství.
Bílov ve 20. století
Historický vývoj obce, zejména jeho osídlení, dospělo k tomu, že dlouholeté české osídlení bylo postupně měněno novými německými usedlíky. Takže od 18. stol. do první poloviny 20. stol. již převládlo německy mluvící obyvatelstvo. Obec náležela do územního celku Sudety. Název Sudety, je označení pro historicko-geografické území České republiky.
Obec Bílov byla osvobozena Rudou armádou 2. května 1945. Po odsunu německého obyvatelstva byla obec postupně osídlována hlavně obyvateli z Bílovecka, Valašska, Jablunkovska a také ze Slovenska. Obec patřila do roku 1993 pod správu města Bílovce, teď je obcí s vlastní samosprávou. V obci Bílov je toho ještě poměrně hodně k prohlédnutí, takže račte vstoupit.
Geomorfologie Bílovecka
Pro Poodří je charakteristická údolní niva, dále od řeky Odry pak reliéf přirozeně nabírá na členitosti. Nejvyšším bodem Bílovecka (území ORP Bílovec) je kopec Okrouhlík u Slatiny (467 m n. m.) a nejnižší představuje hladina řeky Odry na hranici katastrálního území Jistebníku (217 m n. m.).
Bílovecko leží na pomezí dvou hierarchicky rovnocenných geomorfologických systémů: alpinsko-himalájského, vyvrásněného alpinskou orogenezí (křídové období až současnost), a prvohorního hercynského, zformovaného hercynským vrásněním v devonu až karbonu.
JIHOVÝCHOD BÍLOVECKA |
SEVEROZÁPAD BÍLOVECKA |
||
SYSTÉM |
Alpinsko-himalájský |
SYSTÉM |
Hercynský |
PROVINCIE |
Západní Karpaty |
PROVINCIE |
Česká vysočina |
SUBPROVINCIE |
Vněkarpatské sníženiny |
SUBPROVINCIE |
Krkonošsko-jesenická soustava |
OBLAST |
Západní Vněkarpatské sníženiny |
OBLAST |
Jesenická |
CELEK |
Moravská brána |
CELEK |
Nízký Jeseník |
PODCELEK |
Oderská brána |
PODCELEK |
Vítkovská vrchovina |
Ještě nejsme u konce
I když jsme u 6. informační tabule, tedy na konci naučné stezky HUBLESKA, pokračujte dál dle mapky obce Bílov, až dojdete k restauraci Sportovní centrum Bílov.
Tam se rozhodnete, co dál.
Děkujeme za vaši návštěvu Naučné stezky Hubleska.
Nápad pro realizaci naučné stezky a příprava podkladů: Petr Nastálek a kolektiv
Tipy na výlet
1. Navštivte rozhlednu Slatina na vrcholu Okrouhlík mezi Slatinou a Výškovicemi.
Jedná se o nejvyšší bod Bílovecka (467 m n. m.).
2. Druhou nejvyšší vyhlídku naleznete v obci Bílov na rozhledně Kanihůra.
3. V Nových Dvorech u Bílovce stojí větrný mlýn s nejmodernějším dochovaným vybavením v ČR.
4. Rezervujte si v TIC vyhlídku z věže kostela svatého Mikuláše.