Kde se nacházíme

Celá lokalita kolem vás je součástí Českého masivu, který k nám zasahuje přes pohoří Nízkého Jeseníku do Vítkovské vrchoviny.

Jinak řečeno, nacházíme se v Jesenickém podhůří, které se sklání k řece Odře. Řeka Odra odděluje Jesenické podhůří od Moravskoslezských Beskyd, které patří svým masivem do Západních Karpat.

K ochraně typického krajinného rázu tohoto území byl v r. 1994 Okresním úřadem v Novém Jičíně vyhlášen:

Přírodní park ODERSKÉ VRCHY. Část území v okolí Bílovce patří do tohoto parku.

Historie obce Labuti

Zatímco historie města Bílovec se píše někdy od druhé poloviny 13. století, historie osady Labuť, německy Wipplarsdorf je podstatně novější.

Osada vznikla podél cesty z Bílovce do Bílova roku 1788. Tehdy byly rozparcelovány pozemky patřící původně augustiniánskému klášteru ve Fulneku. Byla zde zřízena dědičná rychta a vyměřeno dvacet parcel pro zemědělské usedlosti. Nově vytvořené parcely měly pravidelný obdélníkový tvar a rozkládaly se podél cesty vedoucí z Bílovce do Bílova a dále do Fulneka. V roce 1838 zde bylo 21 domů, které obývalo 139 lidí. V sedmdesátých letech devatenáctého století dostala původně německá osada také své dnešní, české jméno Labuť. Obec spadala pod nedaleký Bílov.

V roce 1930 měla obec 126 obyvatel. Po obsazení Sudet připadla Německé říši jako součást bíloveckého okresu. Významným mezníkem v dějinách Labuti byl konec druhé světové války. Tehdy byla během ústupu německých vojsk před Rudou armádou těžce bombardována. Několik civilistů bylo během bombardování zabito a mnoho budov bylo vážně poškozeno. Původní německy mluvící obyvatelstvo bylo roku 1946 v rámci vyhnání vysídleno do Německa a velká část z nich našla nový domov ve městě Bad Neustadt an der Saale v Bavorsku. Toto město je dnes partnerským městem Bílovce. Osada Labuť byla po válce postupně dosídlena nově příchozími obyvateli z oblasti Valašska, Slovenska i Ostravska.

V roce 1954 se Labuť stala místní částí města Bílovce. S městem ji spojila městská zástavba vzniklá za vlakovým nádražím a dnes již ničím samostatnou obec nepřipomíná.

Labuť sice nebyla velkou do své rozlohy, ale přesto se zde nachází několik zajímavých menších sakrálních staveb. V horní části Labutě u výjezdu směrem na Bílov najdeme nedaleko od sebe dvě výklenková boží muka, níže leží kaplička sv. Floriána a téměř pod kopcem se nachází také kříž. U církevních památek ještě zůstaneme. Na Labuti nezačíná pouze tato naučná trasa, ale také červená turistická značka a ta nás provede po nové křížové cestě, která zde byla otevřena v roce 2018. 

 

Zdroj: https://www.kuhlaendchen.de/media/bilder/hk-wagstadt/463_Wagstadt-Bielau.pdf. 17. 3. 2022.

Labuť

Když se podíváte vlevo na svah za Římským mostem, uvidíte novou bytovou zástavbu. Nad ní je pak z části původní zástavba domků, která se svažuje po obou stranách kopce dolů, směrem k Bílovci. Jednalo se o osadu s poetickým názvem LABUŤ, zřejmě podle tvaru tohoto  kopce. Do r. 1954 patřila tato osada k obci Bílov. Pak se stala součástí města Bílovec. Místo, kde se teď nacházíte, je katastrálně Labuť u Bílovce.

Co je HUBLESKA?

Jedná se o zalesněný kopec, který před sebou uvidíte zhruba po 50 m poté, co se vydáte po trase naučné stezky. Součástí tohoto území je část, které se říká Horní les, s nadmořskou výškou 400 m n. m. V 18. stol. se tomuto místu říkalo OBLESKA, v 19. stol. UBLESKA, pak se ustálil název HUBLESKA.

Lze odvodit, že tento místopisný název je složen ze dvou slov, kdy poslední písmeno prvního slova je prvním písmenem slova druhého. Takže: HU B LESK, místo kde rostlo hodně hub a blýská se.

Ochrana přírody na Bílovecku

I přes svou nevelkou rozlohu je Bílovecko (území ORP Bílovec) z hlediska ochrany přírody významné. Na jihovýchodě se nachází chráněná krajinná oblast Poodří se třemi přírodními rezervacemi. Poodří je navíc zároveň oficiální ptačí oblastí (PO) a evropsky významnou lokalitou (EVL) v rámci soustavy chráněných území Natura 2000. Sever a západ regionu spadá do přírodního parku Oderské vrchy.

Areály ochrany přírody na Bílovecku

NÁZEV

STATUS

ROK VYHLÁŠENÍ

1.

Poodří

Chráněná krajinná oblast (CHKO)

1991

2.

Poodří

Ptačí oblast (PO)

2004

3.

Poodří

Evropsky významná lokalita (EVL)

2005

4.

Kotvice

Přírodní rezervace (PR)

1970

5.

Bažantula

Přírodní rezervace (PR)

2009

6.

Rákosina

Přírodní rezervace (PR)

2002

7.

Oderské vrchy

Přírodní park (PP)

1994

 

Plocha CHKO Poodří činí zhruba 81,5 km2. Jedná se o mokřad mezinárodního významu, chráněný od roku 1993 Ramsarskou konvencí. Poodří je rovněž jednou z nejdůležitějších tahových cest ptáků putujících střední Evropou zahrnutých mezi evropské ptačí oblasti. Se svými hodnotnými biotopy a mimořádnou biodiverzitou, zahrnující zvláště chráněné a ohrožené rostliny i živočichy, se řadí mezi evropsky významné lokality.

Na naučné tabuli byl zmíněn vznik názvu Hubleska. Je patrně spojen i s houbařením, pokuste se správně přiřadit obrázky k odborným i lidovým názvům hub, které zde můžete najít.


Symbolem CHKO Poodří je moták pochop.

 

První úsek naučné stezky

Trasa naučné stezky je dlouhá 5 km, se 6 zastaveními. První část stezky vede otevřenou krajinou. Budete se vzdalovat od městské zástavby a blížit se  k zalesněnému kopci HUBLESKA, kde na vás čeká zastavení druhé.

V úseku mezi prvním a druhým zastavením uvidíte po levé straně území poznamenané terénními úpravami. Této lokalitě místní říkají SKALKA.

Od 70. let 20. stol. do nového tisíciletí se zde jezdily motokrosové závody, dokonce i celorepublikové. Další zajímavostí této lokality je, že tudy mezi 30. dubnem a 5. květnem roku 1945 ustupovala před Rudou armádou německá vojska z Bílovce ve směru na Fulnek. Při osvobozování města Bílovec padlo 38 sovětských vojáků.

 

Chcete si ověřit své znalosti?

Stáhněte si pracovní list a otestujte se.

stáhnout

Partneři

© 2024 Kulturní centrum Bílovec, p.o. | provozováno s ondrejfirla.eu