Kde se nacházíme
Nacházíte se v lesnaté části naučné stezky, les je v majetku města Bílovce. Mohutný strom vedle vás je dub letní, říkejme mu dlouhověký. Něco si o něm povíme. Dub je rod rostlin z čeledi bukovitých. Celý rod zahrnuje 450 druhů. Je to nejbohatší rod stromů na severní polokouli. Největší počet druhů se vyskytuje v Severní Americe a ve východní Asii. V Česku je původních 7–8 druhů, v Evropě je původních 23 druhů. Nejvíce jich roste v Mexiku, a to až kolem 160 druhů. V Asii rostou i ve výškách kolem 3 350 m n. m. Duby jsou opadavé i stálezelené, dle oblasti, kde rostou. Les, ve kterém je dominantní dub, se nazývá doubrava. Přirozené zastoupení dubu v českých lesích je v současnosti kolem 7 %. Pokud je dub použit v erbovním znaku, symbolizuje: sílu, věrnost, pevnost a vytrvalost. Pro mnoho národů světa je to národní strom, např. Německo, Velká Británie, Polsko, Litva, Španělsko, Lotyšsko, Estonsko, USA.
Památné stromy v Bílovci a okolí
Zajímavých stromů v okolí Bílovce najdeme více. Vybrali jsme pro Vás několik stromů, které jsou chráněny jako stromy památné.
To znamená, že v rámci ochrany přírody jsou stromy, které jsou výjimečné esteticky, kulturně, druhově, historicky označeny jako památné a jako takové jsou i chráněny. Nemohou být jen tak pokáceny a mají zajištěnu péči.
Pokud Vás přírodní památky v našem regionu zajímají, doporučujeme mobilní aplikaci Poodří, vydanou CHKO Poodří. I v ní naleznete soupis zajímavých stromů.
Zdroj: https://poodri.ochranaprirody.cz/sport-turistika-rekreace/aplikace-android/ 21. 3. 2022.
http://m.taggmanager.cz. 21. 3. 2022.
https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/pstromy/index.php?SHOW_ONE=1&ID=7116. 21. 3. 2022.
| Víte, že: Víte, že návrh na vyhlášení památného stromu může podat každý občan ČR na obecním úřadu? |
Tis v Bílovci (Taxus baccata L.) – Zatím jediný památný strom v Bílovci. Nachází se u parkoviště za nemocnicí na soukromé zahradě. Nedaleko tisu stojí poutní kostelík Panny Marie Pomocné. Tis je sedm metrů vysoký a byl vyhlášen jako památný strom 13. 6. 1980. Jeho stáří je více než 300 let.
Lípa v zámecké zahradě ve Studénce (Tilia platyphyllos Scop.) – Najdeme ji na okraji zámeckého parku ve Studénce. Vysoká je 28 metrů a obvod jejího kmene je 480 cm. Vyhlášena jako památný strom byla 3. 4. 1996. Její stáří se odhaduje na 150 let.
Platan v zámecké zahradě v Bartošovicích (Platanus hispanica) – Říká se mu Josefínin, nebo platan lásky. Je to nejmohutnější platan na území ČR. Najdeme jej v zámecké zahradě v Bartošovicích. Váže se k němu pověst o šlechtičně Josefině Malabaila de Canalle (1770 – 1833) a vzdělanci Josefu Georgu Meinertovi (1773 – 1844). Meinert byl vychovatelem Josefinina syna a mezi ním a hraběnkou vzniklo silné pouto. Po její smrti nechal Meinert dovézt z Anglie u nás do té doby vzácný a neobvyklý platan a zasadil jej u zámku na památku milované hraběnky. Vysoký je 37 metrů a jeho obvod je 842 centimetrů. Vyhlášen jako památný strom byl 13. 6. 1980. Vysazen byl údajně roku 1834 a jeho stáří je tedy necelých 200 let.
Klen ve Spálově (Acer pseudoplatanus L.) – Jedná se o odumřelé torzo klenu. Najdeme jej ve stromořadí podél cesty vedoucí ze Spálova do Klokočova. Je vysoký 6,5 metru a obvod kmene činí 4,46 cm. Byl vyhlášen jako památný strom 13. 6. 1980. Jeho odhadované stáří je 300 let.
Sad v Bartošovicích – V tomto sadě byla v 60. letech minulého století vysazena celá řada krajových odrůd jabloní (Jadernička moravská, Cronselské, Boskoopské červené, Parména zlatá, Strýmka, Sudetská remeta či Kožená reneta zimní), kterým se zde dobře daří dodnes. Najdeme zde 25 druhů původních jabloní, které jsou odtud opět rozšiřovány zpět do krajiny. Své místo tu našly vzácné druhy zvířat. K sadu dovede návštěvníky „Zámecká naučná stezka“.
Komenského háj ve Fulneku – Na tomto místě údajně vyučoval své žáky Jan Ámos Komenský při svém pobytu ve Fulneku. Dnes je na tomto místě malý amfiteátr a obelisk sochaře Olbrama Zoubka. K výjimečnému místu s krásným výhledem na město návštěvníky dovede naučná stezka „Člověče, zastav se“.
Dub letní a zimní
Řekneme si další podrobnosti k tomuto stromu, který si to zaslouží, a vy se možná dozvíte něco nového. Jak se rozezná dub letní od dubu zimního? Přeci podle listů, letní nemá žádný řapík, zimní má řapík až 3 cm dlouhý, a také podle žaludů, u zimního nemají téměř žádné stopky. Víte, že dubu nikdy neopadají všechny listy? I když jsou suché, zůstávají na větvích až do jara, když už raší nové. Dub letní dorůstá výšky až 45 m a může mít obvod kmene až 10 m. Roste sice pomalu, ale je dlouhověký a může se dožít až 2000 let. Dub zimní dosahuje výšky 10–40 m s obvodem kmene přes 10 m.
Dubu trvá zhruba 50 let, než může plodit žaludy a než kolem mateřského stromu začnou růst semenáčky. Dub byl od nepaměti symbolem síly.
Zajímavosti
Na listech letního dubu najdeme někdy hnědé kuličky, zvané také duběnky.
Není to plod. Jde o hálky (útvary), které vznikají po nakladení vajíček do pupenu dubu žlabatkou dubovou.
Z vajíčka vyroste larva produkující látku, díky které strom vytvoří duběnku. V minulosti se z některých druhů vyráběl inkoust.
Náš starý dub
Dub, u kterého stojíte, je starý pravděpodobně 119 let. Jak to víme? Měření jsme provedli v dubnu 2020, a to univerzální zjednodušenou metodou, kterou si i vy můžete ověřit stáří stromu. Ve výšce 130 cm nad zemí změřte obvod kmene v mm a vynásobte koeficientem 25,4. Výsledná hodnota udává přibližné stáří stromu. Náš dub tedy začal růst kolem roku 1901, rostl ještě za dob Rakouska–Uherska, přečkal I. a II. světovou válku i úder blesku.
Kdyby tak mohl mluvit.
Mohutné staré duby jsou ozdobou mnoha parků a zámeckých zahrad. Ten náš starý dub roste na hraně úbočí, nad údolím Jamníku, což zdárně vyvažuje větvemi v koruně, která má v průměru zhruba 20 m. Celý strom je vysoký asi 18 m. Přejme mu, ať se mu daří alespoň dalších 100 let.
A citát na závěr:
„Ten, kdo sází stromy, sází naději…“
Partneři
