Kde se nacházíme
Došli jste do cíle naučné stezky Údolím Jamníku. Nacházíte se u kapličky pod Bítovem, asi 200 m od prvního domu obce Bítov. Máte za sebou asi 5 km procházkové trasy, měřeno od první tabule naučné stezky. Kousek od vás ve svahu se nachází malý unikát, květnatá louka. Jen málo bohatých, květnatých luk, jako je tato, přečkalo intenzivní zemědělské hospodaření. Tato extenzivní svažitá louka je úplným pokladem dokládajícím pestrost a mnohotvárnost přírody, jak ji znali naši předci. Chce si to jen chvíli sednout, dívat se a poslouchat. V době před prvním sečením travin můžeme obdivovat paletu lučních květů a bylin. Kopretina luční, rozrazil rezekvítek, šťovík kyselý, jetel zlatý, lipnice luční a mnoho dalších. Létající i nelétavý hmyz v tomto tichu zvýrazňuje unikátnost této lokality. Jsme jen kousek od prvních lidských obydlí a taková nádhera.
Historie obcí Lubojaty a Bítov
Lubojaty
Obec Lubojaty patří k vůbec nejstarším obcím na Bílovecku. Byla založena díky hradišťskému klášteru, pod který spadaly také obce Skřipov a Pustá Polom. První zmínka o obci pochází z roku 1276, kdy je zaznamenán spor mezi Budislavem z Lubojat a hradišťským klášterem. Budislav z Lubojat totiž ve své vsi nechal zbudovat kapli bez povolení opata kláštera, čímž poškodil finanční zájmy opata kláštera. Spor byl narovnán zavedením ročního platu a kaple zůstala v Lubojatech zachována.
Lubojaty měnily až do konce 15. století majitele, až je roku 1492 Fulštejnové připojili k bíloveckému panství. První urbář panství z roku 1606 dokládá v Lubojatech rychtu, kterou řídí dědičný fojt. V roce 1764 je zde při kostele sv. Jiří zřízena fara. V 18. století se v obci stále výrazněji projevovala nespokojenost s poddanskou správou. Bílovecká vrchnost nutila sedláky k nevýhodným výměnám pozemků, nebo pozemky rovnou zabírala a zatěžovala sedláky vysokými odvody a robotou. Až díky zrušení nevolnictví a roboty se sedlákům uleví a mohou začít hospodařit účelněji. To prospívá také obci, která utěšeně roste. Postupně zde vyrostly dva větrné mlýny. Krom zemědělství poskytuje obyvatelům obživu také chov ovcí na vlnu. Stále více lidí navíc hledá práci také v bíloveckých textilních manufakturách a ostravských železárnách a dolech. Přesto došlo roku 1847 v Lubojatech k povstání sedláků proti vrchnosti a pro obnovení pořádku musela být povolána rota vojáků.
V roce 1848 bylo poddanství zrušeno a zavedeno obecní zřízení. I díky tomuto kroku byla v Lubojatech vybudována hned v roce 1848 škola a roku 1866 knihovna. V roce 1891 zde vznikl sbor dobrovolných hasičů. Po I. světové válce zůstala obec z velké většiny česká. V obci také působila Matice opavská. Roku 1919 se od Lubojat oddělila obec Bítov. Po okupaci byla na škole zavedena jedna třída česká a jedna německá. V koncentračním táboře byl za války umučen lubojacký učitel František Vavrečka. Obec byla osvobozena Rudou armádou dne 29. 4. 1945. Od roku 1945 je součástí obce osada Lhotka. O pět let později, v roce 1950 zde vzniká první JZD. V roce 2001 zde žilo 378 obyvatel. V současnosti v obci působí škola, školka a například spolky myslivců a hasičů.
Zdroj: http://www.lubojaty.cz/?page_id=84. 19. 3. 2022.
Bítov
První historická zmínka o Bítově je z roku 1377, kdy jej držel Ješek z Bítova. V této době stála již v obci tvrz. Do dnešních dnů se sice nedochovala, ale výzkumy potvrzují, že stála v místě mezi obcí a bývalým bítovským mlýnem v místě zvaném Hradisko.
Z majetku rodu Bítovských z Bítova putovala přes různé peripetie, až se v 16. století stala součástí bíloveckého panství. Tehdy již byla tvrz pravděpodobně pustá. Zato zde sídlil na rychtě fojt a byl zde jeden vodní mlýn.
Obec postihla třicetiletá válka, kdy přišla o velkou část obyvatel. Doba pobělohorská přinesla prostým lidem jho robot a dávek, proti kterým poddaní bíloveckého panství několikrát protestovali. I pro Bítov se nám dochovaly z let 1740 – 1760 doklady o stížnostech na poddanské dávky a násilné zábory půdy. Zlepšení života vesničanů přineslo až snížení roboty (1775) a zrušení nevolnictví (1781). Obyvatelé Bítova, kteří do té doby žili především ze zemědělství, se mohli začít věnovat výnosnějšímu chovu ovcí na vlnu, nebo ovocnářství. Nemajetní nacházeli práci v prvních textilních manufakturách v Bílovci. V obci vyrostl nový větrný mlýn.
Bítov byl v roce 1849 připojen k Lubojatům. Ovšem ne nadlouho. V roce 1919 se obec opět osamostatnila. To už zde fungovala škola a první hasičský sbor. Během období první republiky Bítov prosperoval. Obec byla elektrifikována, existovaly zde 3 obchody se smíšeným zbožím, kovářství, stolařství, krejčovství, studnářství a hostinec. V roce 1880 byla ve středu obce vystavěna kaple sv. Jana Nepomuckého.
Vývoj obce byl přerušen německou okupací. Dva obyvatelé obce byli za svou protifašistickou činnost vězněni v koncentračních táborech. Dne 29. 4. 1945 byla obec osvobozena Rudou armádou, přesně řečeno 38. armádou 4. ukrajinského frontu.
Poválečná doba přinesla další rozvoj obce. Vznikl zde mimo jiné obecní úřad, prodejna potravin, nová hasičská zbrojnice a vodovodní síť. Po válce byla obec připojena k Bílovci, ale od roku 1996 je opět samostatná. Dnes má obec 470 obyvatel a působí zde několik spolků, například rybáři, myslivci, včelaři.
Zdroj: https://www.obecbitov.cz/z-historie-info/ 19. 3. 2022.
Znak Bítova
Znak obce vychází z historického erbu rytířského rodu Bítovských z Bítova. Původně rudé srdce na stříbrném štítu představovalo symbol lásky a věrnosti. Hradby znázorňují tvrz Bítovských z patnáctého století.
Kostival
Na květnaté louce roste léčivka, která je nesmírně zajímavá. Je to kostival lékařský.
Také se jí říká černý kořen, proč „kostival“?
Již ve 12. stol. je zmiňován jako léčivá rostlina. Věřilo se, že dokáže zahojit zlomenou kost. Určitě ale pomůže na pohmožděniny. Z kořene se vyráběla mast. Vnitřní použití se nedoporučuje, protože rostlina obsahuje jedovaté látky. Dorůstá do výšky až 1 metr.
Jaké má léčivé účinky? Zmírňuje bolest, podporuje regeneraci tkáně a hojí otevřené rány. Jeden starý římský lékař napsal, že při vaření kořene vzniká hustá lepivá hmota, která dokáže lepit poškozené kosti a tkáně. Na vzduchu ztvrdne jako sádra. Známe 40 druhů kostivalů.
Pramen Jamníku
Jamník pramení ve Výškovicích. Hlavní pramen je zde posilován i bočními přítoky, které podle archivních zdrojů tzv. „pryští z jam“, což údajně vedlo k názvu Jamník. Dříve se jmenoval Kněží potok.
Teče lesnatým údolím k jihovýchodu a plyne pod Bítovem. Střední tok směřuje Murckovým údolím k jihozápadu. Nad Bílovcem se obrací opět k jihovýchodu a vlévá se u Kněží lávky do Setiny.
Pokud jde o přesné místo pramene, panují rozpory mezi historickými údaji a současnými, oficiálními informacemi z Centrální evidence vodních toků. Původně se uvádělo, že Jamník pramení přímo uprostřed Výškovic v „Havelkově zahradě“. Současná evidence vodních toků však znázorňuje počátek Jamníku jihovýchodně od obce.
Kam dál?
Pokud máte ještě dost sil, máte rádi procházky v přírodě a jste zvídaví, může vaše putování pokračovat dál pěknou krajinou, ale neznačeným okruhem, pod obcí Tísek zpět do Bílovce. Trasa je vyznačena modře-přerušovaně. Procházka je dlouhá 6,5 km a vede mírně zvlněnou krajinou.
Nebo můžete jít do pohostinství v obci a po občerstvení pak pokračovat autobusem do Bílovce.
Jsme rádi, že jste absolvovali naučnou stezku Údolím Jamníku. Pokud vám přinesla trochu relaxačního zážitku, BUDEME Z TOHO mít VELIKOU RADOST.
Děkujeme.
Partneři
