Kde se nacházíme

Nacházíte se v nejklidnější části města Bílovce, u vodní nádrže, které „bílovečáci“ říkají velkoryse přehrada. Jak a kdy vznikla a jaké má technické parametry si můžete přečíst na tabuli, která je na hrázi. Tato vodní nádrž je napájena potokem zvaným Jamník.

Realizaci díla měl na starost podnik Ingstav Brno, stavební správa Ostrava. Brigádnicky na této stavbě, o prázdninách, pomáhali žáci střední elektrotechnické průmyslové školy  z Frenštátu p/R. I když byla stavba dokončena v r. 1964, konečné okolní úpravy trvaly až do r. 1966. Město Bílovec v té době uvažovalo, že se zde budou stavět rekreační chaty. Zástavbu však tvoří pěkné rodinné domy. My se však budeme zajímat dále o vše, co souvisí s potokem Jamník.

Historie města + vodní mlýny ve městě

1324 – První zápis týkající se Bílovce, vlastníkem města byl v této době Vok I. z Kravař
1383 – Bílovec dostal právo předkupu zboží na panství a právo odúmrti od Beneše z Kravař
1434 – Od pánů z Kravař získávají panství páni ze Šternberka
přelom 15. a 16. století – páni z Fulštejna budují ve městě první zámek
1543 – město kupuje Jan Oderský z Lidéřova
1576 – 1595 nový majitel panství Bernard Pražma z Bílkova nechává v Bílovci vystavět čtyřkřídlý renesanční zámek se dvěma nárožními bastiony
1623 – Pražmové z Bílkova byli potrestáni za odboj proti císaři konfiskací jejich panství
1645 – Město vypálili Švédové
1648 – Bílovec získává dědička Pražmů Bohunka Alžběta a její manžel Václav Sigmund Sedlnický z Choltic. Páni z Choltic vlastnili zámek až do roku 1945
1727 – V Bílovci se narodil nejslavnější rodák, malíř oltářních obrazů, Felix Ivo Leicher
1729 – Bílovec zachvátil ničivý požár, který vážně poškodil také zámek
1840 – Ve městě byla založena Hirtova soukenická továrna
1863 – Do Bílovce přichází Ferdinand Salcher a otevírá zde pobočku vídeňské firmy Mathiase Salchera, která se specializovala na výrobu kamenáčových knoflíků, přezek, kování a dalšího galanterního zboží
1890 – Vlaková dráha spojila Bílovec se Studénkou
1896 – V Bílovci bylo zřízeno C. a K. Okresní hejtmanství
1905 – Byla vybudována městská plynárna a zřízen vodovod
1914 – Začaly vycházet bílovecké noviny Wagstädter Zeitung
1925 – V Bílovci bylo slavnostně otevřeno muzeum v bývalé správní budově vedle zámku, kde sídlí dodnes
1938 – Město Bílovec se stalo součástí Velkoněmecké říše
1945 – Bílovec byl osvobozen Rudou armádou, město bylo těžce poškozeno a vyhořel také zámek
1960 – Skončila éra Bílovce jako okresního města
1992 – Vyhlášení bílovecké památkové zóny
2001 – Byla uzavřena smlouva o partnerství Bílovce a bavorského města Bad Neustadt an der Saale, kam se po II. světové válce uchýlila velká část vyhnaných německy mluvících občanů města
2003 – Bílovec se stal obcí s rozšířenou působností
2010 – Zahájena oprava zámku
2014 – Znovuotevření bíloveckého muzea po rekonstrukci

Zdroj: https://www.bilovec.cz/historie/d-733162 25. 3. 2022

Potok Jamník

Potok Jamník tvoří pravostranný přítok říčky Seziny. Délka toku Jamníku činí 14,4 km. Potok pramení východně od obce Výškovice ve výšce 440 m n. m.  Na horním toku teče jihozápadně od obce Těškovice v okr. Opava a lesnatým územím pod Bítovem se obrací k jihu a pokračuje k severnímu okraji Bílovce. Bílovecká vodní nádrž mírně vzdouvá jeho hladinu. Jamník pak vytéká z vodní nádrže a pokračuje k jihovýchodu k obci Bravantice a tam se vlévá do říčky Sezina ve výšce 234 m n. m., takže Jamník překonává výškový rozdíl 206 m. Říčka Sezina se vlévá do říčky Bílovky, ta se vlévá do řeky Odry.

Zajímavosti

V ČR jsou ještě dva vodní toky stejného jména. Jamník je také levostranný přítok říčky Hvozdnice v okr. Bruntál. Další Jamník je pravostranný přítok řeky Ostravice v okr. Frýdek–Místek. Aby toho nebylo málo, s názvem Jamník jsou spojeny názvy obcí na Slovensku. Jedna obec Jamník je v okr. Liptovský Mikuláš a druhá v okr. Spišská Nová Ves, v údolí potoka  Jamníček.  Na našem Jamníku se nacházely tři mlýny, takže lze usuzovat, že vodní tok byl dříve mohutnější, s větším průtokem vody než nyní. Náš Jamník má také své přítoky, jsou sice krátké, bezejmenné, ale důležité. Můžeme s hrdostí říci, že náš Jamník je součástí povodí řeky Odry, která je součástí úmoří Baltského moře.

Vodní nádrž

V závěru roku 2017 byla vodní nádrž Bílovec vypuštěna, v r. 2018–2019 byla ze dna vytěžena naplavená zemina a nečistoty. Následně byla nádrž znovu zavodněna. O veškerou práci se postaralo Povodí Odry s. p. Následně proběhlo zarybnění kapry, štikami, candáty, líny, cejny a dalšími rybami. Nový domov tu našly divoké kachny a pár labutí bílých.

Vodní plocha je rybářský revír Setina 1A.  Pokračujte přes hráz a podél vodní plochy až  k hlavní silnici na Lubojaty. Pěšina stezky Údolím Jamníku je úzká, ale zajímavá, a po 700 m narazíte na další informační tabuli.

 

Ryby naší přehrady

Zarybnění nádrže je velmi pestré, z nedravých ryb se zde vyskytují:  kapr obecný, cejn velký, plotice obecná, perlín ostrobřichý a lín obecný.

Velkým lákadlem pro rybáře jsou také dravé ryby: candát obecný, štika obecná, okoun říční, úhoř říční a sumec velký.

Do přehrady se sadí i některé u nás nepůvodní druhy ryb jako pstruh duhový, pocházející ze Severní Ameriky a hlavně asijské druhy: amur bílý, tolstolobik bílý, tolstolobec pestrý a karas stříbřitý. Zavlečení nepůvodních druhů do našich vod je však diskutabilní a jsou už k dispozici vědecké důkazy o negativních dopadech. Například zmíněný karas stříbřitý již z našich vod téměř kompletně vytlačil původního karase obecného.

Litorální pásmo přehrady

U přítoku naší přehrady byla nově vytvořena tzv. litorální zóna, kde je zakázán rybolov. Její funkcí je dočištění vody z přítoku do nádrže a zároveň se jedná o cenný biotop pro vodní ptáky a obojživelníky, mezi nimiž je i kriticky ohrožená kuňka žlutobřichá. Rovněž zde byla vysazena řada příbřežních rostlin: ostřice, kosatec žlutý, zevar vzpřímený, chrastice rákosovitá, stulík žlutý, žabník jitrocelový a šmel okoličnatý.

Ptáci naší přehrady

button zpět

Chcete si ověřit své znalosti?

Stáhněte si pracovní list a otestujte se.

stáhnout

Partneři

© 2023 Kulturní centrum Bílovec, p.o. | provozováno s ondrejfirla.eu