Kde se nacházíme
Informační tabule třetího zastavení naučné stezky HUBLESKA je instalována na pozemku ve vlastnictví ČR, jehož správou je pověřen s. p. Lesy České republiky, který podporuje značení tras naučných stezek. Kousek před vámi se nachází vila, které se říká zámeček na HUBLESCE. Historický počátek tohoto objektu se váže ke konci 19. století. Za tu dobu měl několik majitelů a doznal mnoha stavebních změn.
Chcete vědět, jak a kdy to všechno začalo? Kdo nechal zámeček postavit a kdo v něm bydlel? Tak čtěte dál.
Rodina Salcherů v Bílovci
Zámeček na Hublesce si nechal vystavět Jindřich Salcher, představitel podnikatelské dynastie Salcherů, která je s rozvojem města Bílovec neodmyslitelně spjatá.
Firmu Salcher, později Massag, založil roku 1828 ve Vídni Mathias Salcher a původně měla charakter tkalcovské dílny. Postupně ale začala vyrábět různé galanterní zboží. Firmě se dařilo a Mathias Salcher pověřil své syny vyhledáním vhodných míst pro založení divizí firmy. Jeden z jeho synů, Ferdinand Salcher, vybral právě Bílovec. Město mělo vhodnou polohu nedaleko průmyslové Ostravy, napojení na vlakovou dopravu, a hlavně zde byla dlouhá tradice tkalcovského řemesla. Tudíž i dostatek odborně vzdělané pracovní síly. Postupně v Bílovci vznikl závod na výrobu kamenáčových knoflíků a dalšího galanterního zboží – především přezek, kování, zapínání.
Ferdinand zakoupil v Bílovci pozemek bývalé textilní továrny u říčky Bílovky a na tomto místě vybudoval srdce nynějšího závodu Massag. Firma se přirozeně rozrůstala, přibývaly nové budovy, část produkce byla přenesena do závodu na Tovární ulici. Rostl také objem nabízeného zboží, které se již neomezovalo na galanterii. Do II. světové války se Massag specializoval na knoflíky, ale reklamní slogan firmy říkal, že „vyrábí 20 000 maličkostí pro každý den“. Ostatně bílovecké muzeum nabízí návštěvníkům ve své expozici názornou ukázku produkce firmy až do dnešních dnů. V roce 1930 zakoupila firma licenci na výrobu švýcarského vázání známého pod názvem KANDAHÁR, které patřilo v té době k nejmodernějším a nejbezpečnějším svého druhu. Vázání se vyváželo do všech států, kde se provozovaly zimní sporty. Kromě lyžařského vázání vyráběl Massag pro sportovce ještě drobná kování na lyžařské hole, kovové součástky na sportovní obuv a kladky, závěsy a spony pro horolezce. Lyžařská vázání se zde vyráběla i po roce 1945 v inovované podobě pod označením G-30 GERTSCH. Další pobočka Massagu byla otevřena v Jablunkově. Vyráběly se zde kuřácké potřeby.
Po II. světové válce byla továrna značně poškozena a německým majitelům zkonfiskována. Byla zařazena do národního podniku Koh-i-noor a změn doznala i nabídka výrobků. Postupně byla ukončena výroba knoflíků a namísto ní se začaly vyrábět drobné kovové předměty. Firma Massag funguje přes různé transformace i dnes.
Příslušníci podnikatelské rodiny vybudovali v Bílovci nejen závod, ale také další stavby. Kromě zámečku je to hlavně rodinná vila na ulici Opavská, která dnes slouží jako domov pro seniory.
| Víte, co jsou kamenáčové knoflíky? Tzv. kamenáče jsou semena rostliny slonovníku velkoplodého. Tento druh palmy roste v Jižní Americe, především v Kolumbii a Ekvádoru. Semena mají po uzrání uvnitř bílou tekutinu, která postupně ztvrdne a svými vlastnostmi připomíná slonovinu. Ztvrdlá semena se dále brousí, dají se barvit a používají se k výrobě šperků, knoflíků nebo jako náhražka pravé slonoviny. |
Zdroj: POKLUDA, Jakub. Firma Mathias Salcher a synové v období první republiky [online]. Brno, 2009 [cit. 2022-03-17]. Dostupné z: https://theses.cz/id/rpqfmk/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce prof. Mgr. Lukáš Fasora, Ph.D.
Zámeček HUBLESKA
Vila byla postavena zřejmě krátce po roce 1892, kdy si pozemek koupil a nechal do pozemkové knihy vlastnictví zapsat Heindrich (Jindřich) Salcher, jeden ze tří synů Ferdinanda Salchera, vnuk zakladatele firmy Salcher a synové, později MASSAG, Mathiase Salchera.
Na původním stavebním výkrese, který není datovaný, jsou pohledy na budoucí stavbu.
Součástí stavebního záměru byl také hrázděný dům pro zaměstnance a samostatná hospodářská budova. Základy těchto objektů jsou ještě vidět vlevo za loukou.
Stromy v lese
Obhospodařování lesních pozemků v naší zemi vedlo na většině území ke změně druhové skladby lesů. Pokud by člověk do lesního prostředí nezasahoval, procházeli bychom se nyní pravděpodobně hustým, dubo-bukovým listnatým lesem, místy s jedlí bělokorou.
Realita je však jiná. Budete procházet lesem, který byl nejen obhospodařován, ale také z části vymýcen a využíván jako krajinný park u zámečku HUBLESKA.
Mezi cizokrajné stromy u zámečku patří douglaska tisolistá ze Severní Ameriky.
Rostliny Bílovecka
Výskyt a druhová pestrost vegetace závisí vždy na mnoha faktorech, mezi něž patří především nadmořská výška a blízkost vodních zdrojů.
V nejnižších polohách mikroregionu, u řeky Odry, se setkáme v podstatě jen s listnatými stromy: jasany, duby, topoly, olšemi, lípami, vrbami a dalšími.
Dále od Odry se poměr mezi listnatými a jehličnatými stromy plynule vyrovnává. Začínají se objevovat hlavně smrky, borovice a břízy.
Nejvyšší polohy Bílovecka pak patří zejména jehličnanům a bukům.
Poodří je proslulé svou vlhkomilnou a mokřadní vegetací. Nachází se zde vlhké louky, rybniční soustavy s vodním rostlinstvem a menší lužní lesy. Ohroženými vodními rostlinami Poodří jsou kotvice plovoucí, nepukalka vzplývající a žebratka bahenní. Na hladině lesních jezírek Hublesky můžete pozorovat okřehek.
Další zajímavosti
Když jste přicházeli k této informační tabuli, míjeli jste v lesnatém porostu po pravé straně kamenný můstek. Není přesně známo, kdy byl postaven. To, že stojí dodnes, svědčí o dokonalé kamenické práci. Vedla přes něj pěšina do Bílovce. V období vegetace není téměř vidět.
Trasa naučné stezky bude pokračovat po lesní pěšině smíšeným lesem.
Poznáte další stromy?
Partneři
